Srdečně vás všechny zvu na mou výstavu

Barvy vody Yucatánu

do Plzeňky U Brabců, Na Proseku 2/11, Praha 9

od 12. července do 12. srpna 2022

otevřeno je denně od 11 do 23 h

vernisáž

12. července od 17 h

Mám ohromnou radost, že mám možnost při své příští návštěvě mé rodné Prahy představit malby, které vznikly během několika let na mexickém poloostrově Yucatán, který se stal mým novým domovem.

Přijďte, těším se na vás!!!

I'm very happy to come back to Prague after so many years and to have opportunity to present there my paintings which I made during my staying in Mexican peninsula Yucatán!

All are cordially invited!

Colors of the Yucatán Waters

july 12 - august 12, 2022

where: Plzeňka U Brabců, Na Proseku 2/11, Praha 9

open daily from 11 am to 11 pm

opening

july 12 from 5 pm

„Barvy vody Yucatánu“

Narodila jsem se v Praze do umělecky laděné rodiny, proto se mé rozhodnutí věnovat se umění setkalo s pochopením a měla jsem oporu v mém snažení u obou mých rodičů. Výtvarnému umění se věnuji od chvíle, kdy jsem byla schopna udržet pastelky v ruce, během dětství jsem navštěvovala výtvarné kroužky a později jsem studovala na Střední Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde jsem prožila Sametovou revoluci. Po pádu Železné opony jsem mohla uskutečnit vysněnou cestu do Izraele, která svým prosluněným světlem změnila můj pohled na barevnou škálu a ovlivnila můj výtvarný projev. Tam jsem se zamilovala do barvami zářící pouště, která se na dlouho stala mým zdrojem inspirace a později, během mého studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, jsem využila možnosti studentské výměny a strávila pro mou tvorbu velmi přínosný semestr na jeruzalémské akademii výtvarných umění Bezalel a pak především malováním v plenéru pouští Izraele a Sinajského poloostrova.

moje první malby vody vznikly na sinajské pláži...

Po absolvování VŠUP, kde jsem vedle textilního umění studovala i figurální kresbu a malbu u prof. Borise Jirků, ilustraci a grafiku pod vedením MgA. Juraje Horvátha a základy malby s MgA. Aldinem Popajou, jsem se krátce věnovala grafickému designu a od roku 2008 jsem učila tkalcovské techniky na Speciálním učilišti pro studenty s kombinovanými vadami. Byly to krásné 3 roky během niž jsem se i já mnoho naučila jak od mých studentů tak od mých kolegů. Tyto znalosti dnes využívám a dál rozvíjím v Meridě na poloostrově Yucatán, kam jsem se přestěhovala před 11 lety se svým mexickým manželem a která se stala mým novým domovem. Tady vedle své volné umělecké tvorby (malby, ilustrace a linorytu, který jsem si velmi oblíbila) pořádám tkalcovské kurzy a workshopy linorytu pro dospělé.

Většina mých akvarelů vznikla přímo na místě v plenéru. Zatímco se můj manžel, instruktor potápění, potápěl se svými studenty v některém z mnoha yucatánských cenotů, seděla jsem na břehu, pozorovala vodní hladinu a okolí a malovala své postřehy...

Téma vody v mých malbách volně a přirozeně navazuje na mé předešlé téma pouští. Spojuje je moje fascinace světlem prozářenými barvami, strukturami a atmosférou nezměřitelného prostoru.
Miluji přírodu, nekonečný zdroj mé inspirace, ať už se pohybuji kdekoli, ve zvlněném kraji plném políček a remízků obroubeným voňavými tmavými lesy (po kterých už se mi tady tolik stýská), v chvějivém prostoru rozlehlé skalnaté pouště, nebo v zelené pučící a neprostupné džungli yucatanského poloostrova či na jejích písečných plážích s nekonečným horizontem modrozelených tónů mořské hladiny. Nejraději ji “portrétuji” tváří v tvář, přímo v plenéru. Je to jakýsi meditační proces plného soustředění a napojení se na duši zobrazovaného místa. Velká plátna pak vznikají již převážně v ateliéru.  

Na pobřeží Mexického zálivu v rybářské vesnici Chelem vzniklo pár akvarelů rybářských člunů...

Voda, v mnohém se podobající poušti, svou nezměrností a majestátností, svou strukturou, která je ale na rozdíl od statičnosti pouště v neustálém pohybu a mění svou tvář. Odjakživa mne okouzlovala proměnlivou strukturou hladiny pohybující se v proudu, čeřící se s poryvy větru, zrcadlením svého okolí, měnící se pod dotykem mé dlaně nebo v souhře s kapkami deště.

Tento obraz ode mne před lety koupila moje bývalá šéfová, paní ředitelka Speciálního učiliště pro žáky s více vadami, Olga Kočová, která ho laskavě zapůjčila na mou výstavu se slovy "Máme ten obraz moc rádi a s potěšením se o naši radost podělíme s ostatními." Děkuji Olinko!!!

Jistě není náhodou, že se v mém životě objevil muž, který je s vodou spojený víc než kdokoli jiný, který se snad cítí jistěji ve vodě než na souši. Mořský biolog a instruktor potápění, který se stal mým manželem, který je mou oporou i inspirací. Pomohl mi se s vodou sblížit. Poodhalil mi fascinující svět tlumených zvuků pod vodní hladinou a opačný pohled na okolní svět z hloubky skrze vodní hladinu ven. Jak vypadá nebe, slunce, světlo, stromy skrze pohybující se vodní hmotu.

Můj "autoportrét" na dně bazénu. Plavání se pro mne stalo relaxací, ráda pozoruji proměnlivé projekce slunce a stínů na dně pode mnou...

Mexický poloostrov Yucatán mi nabízí „vodní“ mnoho inspirace, ať už je to moře Mexického zálivu, které mi jako českému „středosuchozemci“ stále bere dech, tak velmi specifické přírodní formace podzemních zatopených jeskyní, které jsou součástí punkevního systému podzemních řek a kterým se tu říká „cenote“ (od mayského slova “dzonot“ = „jáma s vodou”). Mnohé totiž jsou jezírka v propadlé díře v zemi a na jejich hladině se kouzelně zrcadlí okolní džungle a proudy světla prodírající se korunami stromů.

A tak jako obraz na vodní hladině, tak se mé nové osobní objevování odráží a zrcadlí na mých malbách. Staňte se se mnou pozorovateli tohoto zázraku přírody, kterou je třeba obdivovat a chránit.

v Méridě 28. května 2022